Přibývá zpráv o nepřiměřených exekucích, o pastech na zadlužené rodiny, o falešném oddlužení (tedy nikoli podle insolvenčního zákona), a dalších podobných praktikách ... a vše prý v souladu se zákonem.
Můj komentář:
K exekutorům. Podle mého názoru se velmi často konání exekutorů opírá o neústavní výklad zákona (typicky pokud vědomě zabaví věci patřící třetí osobě - to je dle mého názoru jednoduše loupež). Nadto samotná zákonná úprava je nastavena tak, že na exekuci vždycky vydělají především úřady a exekutoři, pak teprve možná něco zbyde na věřitele a někde hluboko na dně právní propasti úpí dlužníci a jejich nevinní spolubydlící.
Ke všem těm falešným zachráncům zadlužených rodin - moderním loupežníkům, kteří jsou o to horší, že se zaštiťují zákonem. Co dělají soudy a policie? Na co je máme? Z trestněprávního hlediska lze takové jednání kvalifikovat jako podvod a z občanskoprávního hlediska jako zneužívající výkon práva, popř. výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Žaloby a exekuce těchto nemravných věřitelů by pak měly být zamítány. Např. ustanovení smlouvy, kde je u úroku drobným písmem napsáno p.m. namísto p.a., by nemělo být v našem kulturním kontextu spravedlivým soudem uznáno za platné, ledaže by z jiného projevu vůle dlužníka bylo patrné, že věděl, že se zavazuje k úrokům měsíčním (per mensem) a nikoli ročním (per annum). Taktéž by soudy mohly v souladu se zákonem omezit desetitisícová penále na původní dluh pár stovek, které naskáčou za roky nevymáhání, ale které dostanou soudní posvěcení díky tomu, že se strana nedostaví k soudu (často díky tzv. fikci doručení při faktickém nedoručení obsílky) a tak nedostane možnost vznést námitku promlčení. Nejde o to, že by neměl být dluh uznán, jde o to, že by nemělo být uznáno penále, které naskáče po deseti letech nevymáhání, kdy dlužník mnohdy ani není mimosoudně vyzván k plnění a tak ani neví, že něco dluží.
V současné nelehké době by měli zareagovat především zákonodárci a přijmout legislativu na ochranu zadlužených rodin, které ztrácí schopnost splácet v důsledku propuštění ze zaměstnání (takové zákony se nyní údajně příjimají v Británii). A i tento nedostatek by mohly nahradit jiné části systému ochrany práva, tedy policie a především soudy způsoby výše naznačenými. Vše by bylo také v souladu se zákonem a nadto dokonce i s ústavou (to je takové to cosi, co by mělo být závazné pro každý výkon veřejné moci - včetně exekutorů - a čeho je součástí i Listina základních práv a svobod). Anebo by stát měl své občany-voliče alespoň varovat před podobnými právními úskalími (opravdu nestačí si smlouvu přečíst jak demagogicky tvrdí některé kampaně - laik některé právní důsledky nemá šanci odhalit). A co dělá ministerstvo spravedlnosti? Prohlubuje chaos zaváděním datových schránek.
Ono by všechno šlo, kdyby se chtělo a ne že za všechno zlo svobody může slabá demokracie. Ono totiž pokud elity nejsou elitami, tak nepomůže ani demokracie a tím méně totalita. Právo není dar nebes, ale nástroj v rukou lidí. Ať se pak naše "elity" nediví, pokud by se někdy v budoucnu náhodou stalo, že zase budou válet sudy.
pondělí 15. února 2010
Mrzcí exekutoři, lstiví oddlužňovači a slepí soudcové
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Příspěvky
Snad mi pan Maršík promine, že bez dovolení kopíruji jeho komentář z jiného serveru, ale snad to někomu pomůže.
OdpovědětVymazatLubomír Maršík:
Znova a stále exekutoři. Je potřeba, aby si lidé uvědomili, že je třeba se bránit zlovůli exekutorů. Pokaždě volat policii a podat trestní oznámení na porušování domovní svobody, krádeže a pokud se jedná o exekutora tak na zneužití pravomoci veřejného činitele. Je nutné podávat vždy na neznámeého pachatele a ne na konkrétní osobu. Pokud policie nebude konat, je potřeba se obrátit na odbor stížností a kontroly a pokud ani to nepomůže podat podnět k prošetření na inspekci ministra vnitra. Pan Jindra se ptá na to jak je možné že policie nic nedělá. Jednoduchá odpověď protože jim to dovolíte. Je potřeba opravdu hlídat si vše. U nás v domě bydlela paní a ta měla problém, paní exekutorka chtěla otvírat všechny byty neboť je dům veden jako rodinný. Na námitku, že je to nezákonné byla docela agresivní a arogantní , to vše ale jen do okamžiku, když jsme volali na linku 158 a oznámili vloupání do domu. Utekla jak malý harant a jak se říká zůstal po ní jen smarad a to bouhužel nejen obrazně. Je potřeba si uvědomit, kdo dělá exekutory, většinou zkrachovalí a neúspěšní advokáti, najdete mezi nima i příslušníky stb a vyhozené policisty a mnoho dalších lidí, kteří se v normálním životě neuplatnili a je to jedinné možné místo, kde si mohou léčit své ego. Ano jistě najdou se i seriózní exekutoři, ale je to stejné jako hledat jehlu v kupce sena. Domnívám se, že v dnešní době je nejlepší řešení rozpustit exekutorskou komoru a vrátit tuto činnost do rukou státních úředníků. Tímto by to dostalo řád a kulturu. No a ty miliardové zisky by zůstaly alespoň státu, který to potřebuje jako sůl.