Předčasné volby se odkládají, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soudci odložili výkon rozhodnutí prezidenta Václava Klause vyhlásit předčasné volby na termín 9.-10. října. Předčasné volby, které si ústavním zákonem odhlasovala Sněmovna, se tak zatím odkládají na neurčito. Novinkám to potvrdil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ve dnech 9. a 10. října se tedy volby neuskuteční. Stížnost na postup poslanců podal jejich nezařazený kolega Miloš Melčák.

Ústavní soud stmelil politiky, kritizují ho zleva i zprava Úterní rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), kterým se odkládají předčasné volby naplánované na říjen, vyvolalo kritiku mezi politiky napříč politickým spektrem. Na negativním hodnocení kroku soudu se shodli i političtí rivalové, společnou řeč našli například šéf ODS Mirek Topolánek s prezidentem Václavem Klausem, s místopředsedou ČSSD Zdeňkem Škromachem či poslankyní KSČM Zuzkou Bebarovou - Rujbrovou. Premiér Jan Fischer bere verdikt ÚS na vědomí a chce se seznámit s jeho důsledky.
(zdroj: Novinky.cz)

tisková zpráva Ústavního soudu
Text usnesení Pl. ÚS 24/09

Můj komentář:

Z právního hlediska mi, narozdíl od politiků, přijde usnesení Ústavního soudu (ÚS) srozumitelné a příliš mne nepřekvapuje. Je zde několik momentů, které podle mne stojí za zdůraznění.

1) Nejde o konečné rozhodnutí ÚS, jde pouze o odklad vykonatelnosti napadeného právního aktu. Případné rušení aktu Ústavním soudem nemá totiž účinky ex tunc, ale ex nunc, čili nebylo by možné zpětně anulovat účinky neústavního aktu. Jakékoli pozdější rozhodnutí ÚS by tedy bez nynějšího odkladu vykonatelnosti nemělo prakticky žádný smysl. Z tohoto důvodu je zcela namístě odsunout vykonatelnost napadeného aktu do doby, než ÚS rozhodne ve věci samé.

2) Ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny je skutečně na hranici ústavnosti. To vzbuzuje otázku, zda může Parlament ústavní cestou přijmout obsahově neústavní zákon. Teoretická odpověď je už od konce 2. světové války jasná - nemůže. Složitější je ale otázka, zda může ÚS posuzovat ústavnost ústavního zákona, když je jím sám vázán. Odpověď není jednoznačná, ale nelze od ÚS rozumně očekávat, že se zrovna on sám přikloní k názoru, který by umenšoval jeho roli v ústavním systému. Ovšem tvrdit, že ÚS ze sebe dělá další parlamentní komoru, je demagogie - ÚS nemůže jednat z vlastní iniciativy, ale jedná na návrh. Pokud z Parlamentu vzejde žádost o řešení jeho vnitřního sporu, je logické, že pro tuto chvíli se moc do jisté míry ocitá v rukou ÚS (a je logické, že se to nelíbí politikům všech stran).

3) Toto odůvodnění ÚS je ovšem hodně diskutabilní: "Ústavní soud přitom neshledal žádné okolnosti, jež by svědčily o veřejném zájmu, který by odkladu vykonatelnosti bránil (odkladem výkonu rozhodnutí prezidenta republiky volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 2006 trvá dále dle obecné ústavní úpravy a nevzniká jím újma na veřejných prostředcích, jelikož zatím na zajištění voleb vynaloženy nebyly)". Jenže ono je trochu sporné, co je vlastně víc ve veřejném zájmu, jestli volby v říjnu nebo označení "změny pravidel v průběhu hry" za neústavní. Z dlouhodobého hlediska podle mne to druhé. Komunisté vyhráli jedny volby a změnili si mandát na 40 let. Ústavní soud se prostě chopil šance říct k dnešní situaci své a já se mu moc nedivím.

4) Podstatou Melčákovy námitky je trvzení, že nikdo nemá právo poslanci ukončit mandát jinak, než jak předpokládá ústava v době jeho zvolení. Jinými slovy, není možné, aby většina poslanců odhlasovala menšině konec mandátu. Tato námitka se mi zdá závažná přinejmenším natolik, aby se jí ÚS zabýval a aby si nechal potřebný čas na rozmyšlenou. Tato otázka totiž míří na základní principy demokracie a právního státu. Ústava předvídá situace, kdy je možné předčasně rozpustit Poslaneckou sněmovnu (Čl.35) a zkrátit tak poslancům mandát, ale žádná z těchto ústavních situací nyní nenastala. Je tedy otázka, zda si může Parlament vytvořit speciální ústavní přílepek ad hoc.

Velmi podobná situace nastala už dříve ohledně zákona č. 69/1998 Sb. o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Vedoucí katedry ústavního práva brněnské právnické fakulty prof. Jan Filip k tomuto problému napsal: "Zkrácení volebního období tímto způsobem proto není tak právně čisté, jak se domnívají právní experti ve vyjádřeních v různých sdělovacích prostředcích" (zdroj). Nicméně ústavní zákon 69/1998 Sb. byl tehdy přijat a tak tu máme určitý precedens, aby se tak mohlo stát i tentokrát.

Zdůrazňuji, že zde prezentuji právní hodnocení, nikoli politické. Někdo mému "omezenému" pohledu může vyčítat, že podle něj soulad se zákonem automaticky znamená "správnost" politického kroku. Na to já odpovídám, že žijeme teoreticky v právním státě, takže naopak rozpor se zákonem znamená automaticky "nesprávnost" politického kroku. Nikoli zákonnost=správnost, ale naopak nezákonnost=nesprávnost, to je moje stanovisko.

Se svým názorem nejsem zcela osamocen: jiné právo